Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Dnes je výjimkou najít někoho, kdo nějaký nemá, a z dobrého důvodu. Možnost okamžitě se v případě potřeby spojit s kýmkoliv se rozhodně nedá podcenit, a zachránila již mnoho životů. Ovšem jako všechno ostatní, i mobily se postupně vyvíjí. Stačí si například vzpomenout, jak vypadaly ty úplně první. Ovšem tento vývoj se netýká jen technologických úprav, ale také vzhledu samotného. A někdy jde, musíme si přiznat, ne zrovna dobrým směrem.

Příkladem mohou být takzvaná „véčka“, tedy vyklápěcí mobilní telefony. Jistě, na první pohled se zdály dobré – byly kompaktnější, menší a také dobře vypadaly. Bohužel se brzy zjistilo, že klouby spojující obě části a umožňující vyklápění příliš nevydrží. To by samozřejmě výrobcům nevadilo, avšak zákazníkům ano. Ti proto začali opět dávat přednost klasickému typu telefonu.

Dalším trendem, který se příliš neuchytil, byla miniaturizace. Ta se týkala především snahy vyrobit co nejmenší přístroj. Výhodou bylo, že skutečně nezabíral prakticky žádné místo a také skoro nic nevážil. Bohužel uživatelé záhy přišli na to, že se s ním téměř nedá pracovat a lidé se slabším zrakem mnohdy ani nedokázali přečíst displej.

A jak je tomu v současnosti? Dnes se výrobci snaží dát do přístroje co nejvíce funkcí. Běžnou součástí již není jen internetový prohlížeč, ale také například textový editor či dokonce hlasový asistent. Otázkou však je, kam až tato honba za univerzálností zajde. Neztratí se v tom trochu ona původní funkce, tedy přijímání a odesílání hovorů a SMS?

Samozřejmě budoucnost nelze úplně předvídat, avšak zatím to vypadá, že brzy budeme mít jeden přístroj, který nám bude sloužit prakticky ke všemu. To jde ruku v ruce s postupující automatizací, se kterou se setkáváme například v podobě „chytrých domácností“. Skutečně je to ale to, co chceme? Nestaneme se díky tomu na našich přístrojích plně závislými? A pokud ano, všimneme si toho vůbec, a bude nám to vůbec vadit? Odpověď přinese jen budoucnost.