Myslím si, že žiji v rodině, která je založená opravdu hodně kulturně. A já osobně si nedokáži představit život, že bych neměla vůbec ráda kulturu. Nedokážu si představit život bez kina, protože do kina vlastně chodila už od malička. A to hlavně z toho důvodu, že moje babička byla pokladní v kině. A proto, když moje máma potřebovala jít do práce anebo si nikam odběhnout, takže babička byla vlastně taková záchrana, která mě hlídala. Já sama musím taky uznat, že mě to v kině opravdu hodně bavilo. Já jsem tam vlastně byla od malička, takže jsem celé kino a celou budovu znala vlastně skoro až nazpaměť.

Možná jsem taky byla v kině opravdu hodně času, snad více než dokonce ve školce. Mě to ale nevadilo a mým rodičům taky ne. A to ani babičce. A dokonce ani šéfovi kina to vůbec nevadilo, že tam jsem. A víte, tak to nakonec celé dopadlo? Já jsem opravdu kulturní nadšenec a když mi bylo šestnáct let, tak se jsem taky do tohoto kina nastoupila jako brigádnice a pracovala jsem tam. Byla jsem tam, ale potom, když už babička nechtěla pracovat, že jí to už zdraví nedovolilo, tak jsem potom pracovala v kině já a dělala jsem pokladní v kině. Potom jsem taky dělala šatnářku, takže jsem si taky vydělala více peněz.

Práce mě nevadí. A jsem ráda, že taky mohu pracovat tam, kde mě to opravdu hodně baví. Taky jsem si vyzkoušela zahrát malou roli v divadle, které je hned vedle, ale nějak moc mě to nechytlo. Abych hrála já v divadle, tak na to mě nikdo neužije. Ale ráda se moc podívám na jiné představení, které mě těší. A jaká kultura baví vás? nebo znáte někoho, kdo v kultuře dělá? Já mám to štěstí, že jsme se taky seznámila se dvěma herci, kteří vystupují v divadle. A musím říct, že jsou oba dva moc šikovní a hraní jim jde od ruky. A věřte mi, že hrát v divadle není tak úplně jednoduché.